Zradlo

Rehabilitace - 10x fyzio a co víc?

Shánění rehabky

Ohledně výběru rehabilitačního centra jsem přemýšlela jen chvíli - dostala jsem z více stran doporučení na rehabilitační nemocnici v Berouně. Jedno z doporučení bylo navíc od fyzioterapeut, který tam před nějakou dobou pracoval (teď soukromničí). Zkoušela jsem tam zavolat, ale vždycky jsem se dovolala plechové hubě, která mi slíbila, že mi operátorky určitě brzy zavolají zpět. Prvně jsem čekala asi 15 minut, pak jsem čekala půl hoďky, no pak jsem vyplnila online formulář a vypsala do něj úplně všechno z FT poukazu od ortopeda. Asi 2 minuty potom mi volala operátorka zpět a podle vyplněného formuláře mi naplánovala cvičení už od pondělí... :)

Návštěvy v rehabilitační nemocnici pak byly fajn. Jedinou nevýhodou bylo, že jízdní řády autobusů do nemocnice jsou jak noty na buben a občas mě zbytečné díry nekonečně štvaly. Několikrát jsem měla cvičení v takový čas ráno, že jsem si myslela, že si trochu přispím a do práce přijdu až po cvičení, ale autobus jel tak špatně, že jsem mohla jen vstávat ve stejný čas a 45 minut čekat v čekárně...

Cvičení a postup léčení

Když jsem začala s rehabilitací, tak jsem měla v koleni hybnost jen 10° a nedovedla jsem koleno pořádně narovnat. Chodila jsem jen v papučích, noha nebyla zvyklá a bolela mě pata, asi ještě dva týdny po sundání sádry. Chodit bez berlí jsem občas zkoušela, ale podlamovaly se mi nohy a chodila jsem dost jako Quasimodo.

Zpočátku šlo rozšiřování hybnosti hodně pomalu. Jedno z nejlepších cvičení bylo sedět na židli a nechat nohu ať se ohýbá, jak se jí chce. Což se jí teda nechtělo. Bolelo to, a krom toho se ta noha stejně nějak zablokovala a nechtěla se ohýbat o moc víc. Taky jsem měla to koleno pořád napuchlé. Během prvních 2 týdnů (5 cvičení) se to koleno o moc nepohnulo a napnutí taky nebylo tak úplně pohodlné. Chození bez berlí ještě nic moc, noha byla pořád hodně ztuhlá.

Na konci druhého týdne fyzioterapeutka oddebugovala koleno a rozhodla se, že musíme nějak popohnat vaz pod čéškou, aby nebyla tak líná. Taky vymýšlela, co s tím, jestli to otejpovat, nebo mě posadit na kolo, nebo co s tím...

No a pak jsem šla o víkendu chodit kilometry po městě a shánět svatební šaty a pak do parku za Anděla zkoušet šlapání na pedálech, ale zjistila jsem, že jima neotočím ani půl otáčky. To mě dost vyčerpalo, ale po víkendu mi koleno o velký kus splasklo. A pak se o kus rozhýbalo.

Poslední 4 fyzio jsem měla pokaždé s jiným fyzioterapeutem/terapeutkou, kteří mi vlastně už jen vymýšleli cviky. Někteří mi byli sympatičtější víc a někteří míň (a jedna vůbec ne teda), no pak jsem to promyslela a zjistila jsem, že to koreluje s dosaženým vzděláním (ikdyž na to nemám dostatečný vzorek, tak to asi není signifikantní). Na konci cvičení jsem koleno ohla skoro do pravého úhlu. Uměla jsem jít pomalu do schodů a střídat nohy, ale rozhodně ne jít normálně ze schodů.

Během cvičení jsem hodně uvažovala, jak poznám, jestli už můžu chodit bez berlí. Občas jsem chodila jen s jednou beličkou. Pak mi jeden terapeut řekl, že asi jestli mě ta noha nebolí, tak že bych mohla zkusit jít bez berlí. No, nebolelo mě to, tak asi po 7. fyzio jsem zahodila berle a bylo to. Dřív by to nebylo dobré (noha byla slabá, koleno tuhé a kulhala jsem a to se lehko naučí a špatně přeučuje), no nosit berle dýl už by bylo zbytečné.

Terapeuti na mě občas zkoušeli věci, co jsem si četla na internetech. Třeba přední zásuvkový test. Fyzioterapeutovi, co mi poradil chodit, to nějak asi nešlo. Pak to samé zkoušela slečna na cvičení po něm, no té to šlo. Kolik jim tam asi chodí lidí s urvanými vazy - zkouší to protože mají, nebo chtějí? :-) Pak teda ta terapeutka udělala něco fakt divného, to mi koleno hopkalo zleva doprava. V koleni takové (nebolestivé) klapity klap... No podle internetu by to mohly být addukční a abdukční testy, no tak ty postranní vazy možná taky nebudou úplně v cajku :-O

Kontrola, zátěž a dál?

Po 4 týdnech jsem šla na magnetickou rezonanci. Tam byla neskutečně protivná bába, ale přežila jsem to :) (moje koleno nemůže za její posraný život). Nepohodlné bylo, že mi doktor nakukal, že se mám od sundávací kontroly s nohou jako Voldemortem objednat za 6 týdnů. A to že mám udělat tak, že po 3 týdnech zavolám, abych se objednala za 3 týdny. Tak jsem po rezonanci (dobře, za 4 týdny...) zavolala na kartotéku, kde mě objednali cca za 2 měsíce. No, v pátek (fakt pozdě), jsem volala do ordinace, kde ale čekací dobu zvládla stáhnout jen o 1 týden a to kvůli dovolené ortopeda č.4 a taky tomu, že dřívější termín byl den před mojí svatbou a to ani sestřičce nepřišlo, že se mi úplně hodí. Tak si na kontrolu počkám holt do půlky července. Třeba se mi noha do té doby rozhýbe. Dobré taky je, že mi nejspíš nestihnou nohu rozřezat před cestou na Island... :)

Noha nezlobí. No, hybnost se pomalu rozšiřuje. Ruda mi na aukru koupil cyklotrenažer (je to levnější než permice do fitka a zabírá to míň místa než rotoped) a dokud jsme bydleli v Modřanech, byla jsme si párkrát sednout na kolo a hýbat kolenem. Na druhém sezení jsem si musela sedátko vytáhnout opravdu hodně vysoko, ale dala jsem otáčku. Ale ne úplně hladce, to ani zdaleka... Pomalu zkouším i chodit po schodech dolů a byť to není ještě nic moc, je to lepší než aerobic - po jednom schodu. No, jenže pak jsme se přestěhovali do Berouna, kolo jsme nechali v Modřanech a po večerech se věnujeme vybalování krabic a zabydlování domu. To je taky posilka a taky rehabka, přece... že? No, kolo snad brzo přivezeme.

Na začátku června jsme si tedy dali zatěžkávací zkoušku - šifrovačku poškole. Nehonili jsme, neběhali jsme, protože bych to ani nedovedla. A ušla jsem to. Když jsme se prodírali řepkou, všimla jsem si, že přecejen nezvedám pravou úplně dobře a když se mi noha v řepce zasekla, trochu jsem se lekla, že si ji utrhnu, no, takže úplně v cajku teda fakt není. Ale Když dala tohle, tak Island přece dáme. Možná s ortézou, to se uvidí...

K podpoře léčky jsem baštila Wobenzym, ale ten mě moc nebaví, protože se má jíst mezi jídlem, k tomu navíc 3* denně a to vždycky zapomenu. Pak mi Rudy mamka dala kloubní výživu Alavis pro hříbata, tak začínám baštit tohle, no, a uvidíme :-).

<<< PŘEDCHOZÍ --- TODO: POKRAČOVÁNÍ >>>

©Vendula Rosová 2010 - 2018